03/23 2020

V pořadí druhý rozhovor s trenérem mládeže HCM Kyjov

b_250_200_16777215_00_images_clanky_20-03-23-lof-clanek.jpg

Pokračujeme v sérii rozhovorů s funkcionáři a hráči klubu pod názvem: „Rodiče se ptají“. V pořadí druhý vám přinášíme rozhovor s trenérem mládeže HCM v Kyjově Radovanem Löfflerem. Stále platí, že můžete psát své dotazy do příštích rozhovorů. Zasílat je můžete na mail moderátora rozhovorů: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


Jak ses dostal k hokejbalu? Jak dlouho trénuješ?

K hokejbalu jsem přišel se synem Albertem. Chodil jsem s ním na každý trénink. Po čase mě oslovil Martin Vaculík, jestli bych jim nepomohl. V té době trénovali jen dva trenéři, tak jsem se přidal. Trénuji od roku 2013.

 

Koho trénuješ?

V současné době trénuji hlavně nejmenší děti v kategorii mikropřípravka a minipřípravka. Děti v tomto věku mě baví. Jsou spontánní, na nic si nehrají, jsou plní energie a některé jsou neřízené střely Usmívající se . K tomu jsem při ruce jako asistent u dorostu.

 

Jaká je tvoje trenérská filozofie?

Zastávám názor, že není dobré trénovat malé děti drilem pro okamžitý výsledek. Pokud se něco učíte, neočekáváte, že se vám bude hned dařit s výbornými výsledky. Ty by měli přijít po krůčkách s tím, co jste se naučili. O to větší radost mají z výhry a jsou motivovaní k dalším tréninkům.

 

Na co se se zaměřujete při trénování dětí? Jak pracujete s nejmenšími dětmi?

Trénink s mrňouskama je trošku odlišný od starších kategorií. Děti jsou hodně hravé, tak je tomu trénink potřeba uzpůsobit. U nejmenších kategorií se soustředíme na základy práce s hokejkou a rozvoj motoriky.

 

Jak se jako trenéři připravujete a učíte? Kde berete inspiraci?

Jako trenéři se musíme připravovat na každý trénink. Pro přípravu na trénink je dobré vědět, kolik dětí mi na trénink přijde. Proto je super, když rodičové děti, které nepřijdou, dopředu omlouvají. Inspiraci bereme z dostupných zdrojů, jako jsou internet, knihy, školení... Během roku se účastníme několika školení, jak praktických, tak teoretických.

 

V čem pomáhá sport při výchově dětí a mládeže?

Řekl bych, že jim vnáší do života určitý životní styl. Učí respektu a fair play. Zaměstnává tělo i mysl a vyplňuje čas, ve kterém si děti v různém věku hledají zábavu, jak zabít nudu. Tím funguje docela dobře jako prevence proti drogám a jiným návykovým látkám. Tím nechci říct, že kdo sportuje, nemůže sklouznout po šikmé ploše, ale určitě k tomu má mnohem míň prostoru. Málokdo si uvědomuje, že závislosti vznikají dnes už v mnohem mladším věku. To je dáno nástupem internetu a chytré elektroniky. I toto je nebezpečná závislost, kterou mnozí z nás tiše trpíme, nebo ji dokonce podporujeme.

  

Co tě na hokejbalu baví?

Je to hra, kterou si pamatuji z dětství. To jsme plácali hokejkama do tenisáku na chodníku před barákem. Tento sport si prošel vývojem, kdy se z něj stala fyzicky náročná, rychlá, kolektivní hra s velikým potenciálem do budoucna.

 

Když rodiče přihlásí svoje dítě do hokejbalu, budeš jeden z jeho prvních trenérů. Od kolika let se mohou děti přihlásit? Co mohou očekávat od prvních tréninků?

Říct přímo, "dítěti je tolik let, je čas začít" se nedá. Děti jsou hodně individuální a jejich schopnost zapojit se do tréninku je odlišná. Ale ve věku 5 let je schopna se zapojit většina dětí. Dokonce máme ve skupině děti, které jsou s námi již od 4 let. Určitě vezměte své děti a přijďte se na některý z našich tréninků podívat. Můžete se i nezávazně zapojit a hokejbal si s dětmi vyzkoušet.


Poslední dotaz na tebe přišel přímo od rodičů: Jak udržíš nervy na uzdě s malými dětmi? Obzvlášť, když neposlouchají? 

Jsem velice klidný v jádru. Děti jsou radost a nejsem s nimi stále. Vetší problém udržet nervy na uzdě mi dělá jednání s dospělými.