V době přerušení všech hokejbalových soutěží vám přinášíme sérii rozhovorů s funkcionáři a hráči klubu pod názvem: „Rodiče se ptají“. Moderátorem rozhovorů je zástupce z řad rodičů Petr Vala. Jako první vám přinášíme rozhovor s vedoucím HCM v Kyjově Martinem Vaculíkem. Postupně budou následovat rozhovory s trenéry a hráči. Pokud máte dotaz do příštích rozhovorů, zašlete jej na mail moderátora: vala@amvia.cz
Jak ses dostal k hokejbalu? Jak dlouho trénuješ? Koho trénuješ?
K hokejbalu mě přivedl synovec Maarten, který v Kyjově hrával a já jsem mu chodil s manželkou fandit. S obdobou hokejbalu jsem se setkal již v dětství, kdy jsme s kamarády hráli na dvoře u sousedů zápasy proti starším klukům, aniž bych vůbec tušil, že se jedná o hokejbal. Byl to malý betonový dvorek, dvě branky každá jiná, ale nám to vůbec nevadilo. Měli jsme dřevěné hokejky a nějaký míček. Hráli jsme prakticky denně. Rád na to vzpomínám.
S trénováním v Kyjově jsem začal v roce 2012 a prakticky až dodnes se věnuji hráčům v kategorii minipřípravka a přípravka.
V čem spočívá tvoje práce pro HBK Kyjov?
Bohužel za dobu mého působení v klubu se má práce stále více přesouvá od aktivního trénování k práci spojené s vedením klubu. Mým hlavním úkolem je zabezpečit finance k celoročnímu provozu klubu. Dále zabezpečit dostatečný počet funkcionářů, zabezpečit nábory, vybavení, zázemí, hřiště, tělocvičny v zimním období, PR klubu a komunikace s externími subjekty. Se ziskem statusu Hokejbalového centra mládeže navíc došlo k enormnímu nárůstu povinností a administrativy s tím spojené. Kapitolou samo o sobě byla rekonstrukce hřiště. Usiloval jsem o ni prakticky od počátku mého působení v klubu. Za tu dobu jsem podal mnoho dotačních žádostí a absolvoval nespočet jednání, které nakonec dopadly na úrodnou půdu a rekonstrukce byla v roce 2019 realizována.
Jak se projevuje současná situace s koronavirem a uzavřením sportovišť?
Minulý týden byl pro náš klub velmi hektický. Již v pondělí uzavřelo svá sportoviště sousední Slovensko což se nás přímo dotýká, protože hrajeme soutěže se slovenskými týmy. Během týdne se situace měnila ze dne na den a vyústilo to v úplné přerušení všech hokejbalových soutěží a také přerušení pravidelných tréninků.
Vůbec si nedovolím odhadnout, jaký bude vývoj hokejbalových soutěží. Zda se soutěže rozběhnou, nebo budou nakonec zcela zrušeny. S orgány svazu aktivně jednám a hledáme možná řešení. Variant je několik, ale vše záleží na tom, jak se bude situace ohledně epidemie vyvíjet.
Vláda spolu s odborníky dělá maximum aby nás ochránila a já s tím jednoznačně souhlasím. Zdraví je to nejdůležitější co máme.
#rouskanenihanba #cokolivjelepsineznic #pouzijtesatek #pouzijtesalu
Moje rouška chrání tebe. Tvoje rouška chrání mě!
Na co se se zaměřuješ při trénování mládeže?
Jak už jsem zmínil, trénuji ty nejmladší kategorie. V tomto věku je nejdůležitější vybudovat u dětí vztah ke sportu. Poté můžete přidávat krůček po krůčku dovednosti daného sportu. Vztah ke sportu je velmi důležitý. Pokud není dostatečně silný, velké procento mladistvých se sportem skončí v průběhu puberty.
Co tě na hokejbalu baví? Co ti dělá aktuálně radost?
Hokejbal mám rád již od dětství. Bohužel nyní již nemůžu ze zdravotních důvodů hokejbal aktivně hrát, proto mi největší radost dělá sportovní výchova mládeže.
Kam se klub posunul od doby, kdy jsi začínal?
Když jsem v roce 2012 do klubu přišel, byl tam jediný trenér a ten dělal úplně vše. Začali jsme spolu prakticky od základů. Spustili jsme nábory, díky nimž se nám podařilo sestavit tým minipřípravek. Společně s týmy z okolí jsme postupně založili novou soutěž pro minipřípravky. Poté se to začalo nabalovat. Tak jak přicházeli noví hráči tak vznikaly nové kategorie a nové soutěže. Nyní má náš klub kategorie: mikropřípravka, minipřípravka, přípravka, mladší a starší žáci, dorost a ženy. S tím samozřejmě muselo dojít také k navýšení počtu funkcionářů, lidí zabezpečující chod celého klubu, muselo dojít k vytvoření interních procesů, stabilizaci financování, prezentaci klubu a navázání spolupráce s externími subjekty. Každý z těchto dílčích kroků vedl k postupnému vybudování klubu a jeho politiky. Jako hlavní zlomové body vidím zisk statusu Hokejbalového centra mládeže v roce 2016 a rekonstrukce hokejbalového hřiště v roce 2019.
Jaká je tvoje vize pro hokejbal Kyjov? Jaké jsou plány klubu do budoucna?
Nesmíme přestat ve zkvalitňování naší společné práce a budování klubu. Logickým posunem našeho centra mládeže bude docílení statusu Hokejbalové akademie. Na tento status zatím nedosáhl žádný klub v ČR. Cesta za ziskem bude dlouhá a velmi náročná. Některé podmínky splňujeme již nyní, na zbývajících budeme pilně pracovat.
Do budoucna plánuju zlepšit interní procesy v klubu. Zavedením Klubového informačního systému toho můžeme docílit. Výhody z toho budou mít všichni. Jak funkcionáři klubu, tak rodiče i samotní hráči.
Nedávno bylo rekonstruováno hokejbalové hřiště. Jak se na něm trénuje a hraje? V čem je rozdíl oproti starému hřišti? Jaká je změna pro hráče?
Pro naše hokejbalové centrum je nová aréna historickým milníkem. Nové profesionální provedení arény přináší novou dimenzi našeho sportu. Hra je čistá, bezpečná, komfortní a velmi rychlá. Nový povrch je svou pružností šetrný k pohybovému ústrojí sportovců. Nedochází k nadměrnému opotřebení výstroje sportovců. Nové bezpečnostní mantinely byly doplněny skleněnou bezpečnostní nadstavbou, čímž splňují přísné bezpečnostní předpisy a sportovcům přináší velmi příjemný a komfortní zážitek ze hry. Pro diváka se stává hra ještě více atraktivní. Hra má neuvěřitelný spád a rychlost.
Rodiče mají hodně možností, kam přihlásit děti na sport. Proč by si měli vybrat hokejbal? V čem jsou jeho výhody?
Hokejbal je kolektivní dynamická hra. Dětem přináší krásné zážitky v kolektivu kamarádů, se kterými tráví svůj volný čas. Sdílí s nimi svoje úspěchy a prohry, které je posílí. Hokejbal je venkovní sport. Tento důležitý faktor děti perfektně připraví do života po zdravotní stránce. Venkovní prostředí je obrovským benefitem tohoto sportu. Bohužel rodiče si tohle neuvědomují a zavírají své děti do uzavřených prostor.